Procurement forum – unor 2018

Sto lidí, sto chutí,  dalo by se říct i k tomu, jak komu, která konference, či nákupní setkání voní, chutná. Často si vyposlechnu: Už mě sem nikdo dlouho nedostane; Toto bylo nejlepší ze všech ročníků apod.  Nedávno v jsem se také s jedním účastníkem níže posané konference setkal na jiné této nepodobné akci (asi taky vymetač konferenčních večírků), který po přečtení mého článku konstatoval, že jsme byli asi každý na jiné konferenci. Ale já slyšel opravdu dobré a nové věci.


Robert Sobčák, AP s příspěvkem „Komplexní pohled na nákup & Kde ve firmě skutečně utíkají peníze“ musel trochu improvizovat s jeho délkou neb Keynote speaker nedorazil na čas.

Z přednášky Roberta Sobčáka, při soustředěném poslechu, si bylo možné odnést velmi praktický pohled na hledání úspor. Na úvod bylo poukázáno na kritéria naléhavosti, která pokud se jimi dáme pohltit, vždy překřičí potřeby strategického rozhodování. Bylo silně artikulováno, že zaměřením se nákupčích na jednotkové ceny, na jejich objemy a pravidelnost není dáno nákupní práci zadost. Vyjednávání smluvních podmínek je dnes samozřejmost, startovací bod. Před nákupem stojí další nemalé úkoly.

RS rozlišuje tzv. „corové úkoly“ a „rozšířenou zodpovědnost“ nákupu a říká: „rozumět celkovým materiálovým nákladům je zásadní celostní pohled na věc“:

  • Rozumíme tomu, co nakupujeme, potřebujeme zrovna toto, v daném množství a kvalitě;
  • Potřebujeme takové zásoby, nehromadí se něco na skladech;
  • Jaké jsou náklady na vlastní provoz nákupního odd. popř. celé interní i externí logistiky;
  • Máme tu správnou kvalitu, ve správném čase a správné ceně;
  • Co znamená nekvalita v prostojích, opravdu jsme v celkovém kontextu uspořili;
  • Kolik nás stojí výměna dodavatele, kolik potíží znamená vyvzdorovat si kvalitu, kterou potřebujeme, co nás stojí jeho nastavení na rutinní provoz? Chceme budovat konkurenční prostředí našemu dodavateli, neměli bychom hledat výjimečnost a naopak, nemají naši dodavatelé výjimečné postavení tam, kde není žádná zvláštní hodnota?

Velkým úkolem je rozumět internímu zákazníkovi, jaké problémy řeší a co se stane když …? Ví nákup, jaké plnění ve skutečnosti získáváme? Je v kontextu uzavřených dohod, nebo dochází k nekontrolovaným transakcím?

RS zaměřil naši pozornost také na často opomíjenou věc, že: „Není jeden nákup“. Není jednoduché rozlišit to, co si může malá organizace vzít od velké a na druhou stranu, jak se velká organizace může inspirovat malou.

 

 

 

 

 

 

 

 

Procurement 4.0 pro přednášejícího znamená rozumět datům, dodržování dohod – shoda s předpisy směrnicemi – compliance. Znamená to také pochopení, bohužel, často protichůdných zájmů jednotlivých týmů v interním dodavatelském řetězci.
Upozorňuje na to, že mnohé společnosti nevědí, za co utrácí (MRO a režie). Dnes jsou na však na stole jednoduchá a dostupná řešení, kdy díky automatizaci je možné snadno organizovat i početné položky „C“ případně „B“ (Tail End Procurement).  Doporučuje užívat jednoduché poměrné ukazatele, měřit spotřebu v dané podpůrné nákupní kategorii vůči finální produkci apod.

Moderátorka P. Lukešová prokládala jednotlivé příspěvky dotazy k auditoriu. První dotaz zněl: „Jak moc se věnujete digitalizaci?“ 57% přítomných odpovědělo, že se jí významně zabývá.

Vít Sychra z Microsoftu (MS) a jeho příspěvek: „Spolčenost 4.0 a jeji dopady na procuerement“

Jestliže téma přednášky RS bylo obšírné a bylo třeba soustředěné pozornosti, ne jinak tomu bylo i u představení moderních technologických e-nástrojů v přední technologické společnosti MS. Hned v úvodu byla přednášejícímu položena otázka: „Jak MS vnímá transformaci a jak čelí stereotypům?“

Odpovědí byla informace, že MS je specifická společnost, neb jako technologický inovační lídr, který vyvíjí produkty komerčního charakteru, rovněž užívá tyto nástroje pro sebe a některé z nich jsou vyvíjeny jen pro interní potřebu a nedají se na trhu získat.

Než si jednotliví nástroje představíme, tak trochu čísel o nákupu MS.
Nákupní tým, sčítající 250 lidí, obsluhuje 80 tis. kupujících. Z tohoto počtu nákupčích jich cca 185 sedí v zemi zakladatele a dalších 65 v 30-ti jiných zemí. Tito pak společně, resp. dle svěřených kompetencí obsluhují dalších 100 zemí. Spend je kolem 2 mld. USD a úspora nejen díky digitalizaci procesů činí globálních 14%.

Nákup v MS je možné nazvat střediskem sdílených služeb. Samotný přídomek „Engagement“, tedy zapojení, angažovanost a chcete-li zasnoubení je výmluvnou charakteristikou takového týmu.

Nástroje strategického nákupu stojí v MS na 4 nohách:

  1. Metriky
  • Úspory, slevy, ROI
  • Jak moc pracujeme s preferovanými dodavateli
  • Kolik tohoto nákupu projde přes nákup
  • Compliance – dodržování pravidel, shoda s procesy, předpisy
  1. Strategie
  • Řízení dodavatelů
  • Compliance
  • Diverzita
  • Digitální transformace
  1. Standardy kvality + poměřování se s konkurencí
  2. Lidé – kvalita, spokojenost

Nákupčí, kteří zastupují MS ve vzpomínaných 30-ti zemích, mají za úkol vymyslet a realizovat strategie pro dané trhy a také zde působí jako obhájci procesu nákupu  – řešení a compliance vůči internímu zákazníkovi v dané lokalitě

Nákupní proces je do značné míry outsourcován, od výběrových řízení, přes právní služby nákupu, po  samotné P2P, zpracování objednávek a zaplacení.

Rolí nákupčího je komunikace a budovaní vztahů napříč MS včetně dodavatelů poskytujících výše uvedené outosourcované služby a proto Engagement manager.

Toto se nedá dělat bez podpory technologií. Vedle toho, že digitální transformaci MS nabízí, rovněž ji sám prochází.

Pilíře digitální transformace

  1. Angažovaný vztah s interním klientem – vědět co chce, proč a jak;
  2. Užitečné nástroje, aby měl to, co potřebuje k dispozici 24×7;
  3. Data – vše se měří a kontrolou běhu dat pak probíhá =>
  4. Vylaďování procesu – Lean management

Nástroje, které nákup MS využívá k své činnosti:

  1. Sharepoint;
  2. Microsoft teams – adresná oborová komunikace;
  3. Skype – interní i ext. Komunikátor;
  4. P2P nástroj na zpracování objednávky, robot pomáhá při zprocesování, nejde-li, až pak přichází na řadu člověk (Ve vývoji je tool ovládaný hlasem (zatím funguje u rodilých mluvčích)
  5. Prezentace dat – pomocí Power BI  si umí sami provádět, sestavovat jednoduché analýzy o tom, jak které nákupní kategorie jsou čerpané, dobře zasmluvněné apod.

Nákupního rebela Subodha Kumara nenechala tato přednáška klidná a nemohl se nezeptat na to: „Jaký je rozdíl mezi stavebnictvím a IT“ a také: „Jaké IQ musí mít nákupčí, aby všech X systémů uměl používat. Na škodolibé otázky padly výjimečně upřímné odpovědi: „Nevím a že samotné systémy jsou návodné“.

Tomáš Dombrovsky, LMC,
nám připomenul, že ale ještě nějakou chvíli bude člověk k práci potřebný a tu v Česku nám bude chybět celý půl milion pracovníků.

Začnu tím, čím on skončil, neb vše výše napsané je o tomto jediném: „V současné situaci by se společnosti neměly zaměřovat na snižování nákladů, ale na zvyšování hodnoty“.
Hodnotu však nedosáhnete bez spokojenosti a zápalu. Lidé, ač ekonomika kvete, nejsou ve svých zaměstnáních spokojeni. Naopak jsou ve svých zaměstnáních značně frustrovaní a to až 41 %. Příčinou jsou:

  1. špatně nastavené procesy
  2. manažéři štvou lidi

K prvnímu bodu ve velké zkratce: Velká firma => Velká setrvačnost => Nárůst Frustrace => Nárůst fluktuace (až 30%) a navíc, každý 8-mý zaměstnanec v této chvíli utíká pryč, hledá nové zaměstnání .

K vysvětlení druhého bodu pak T. Dombrovský poznamenává, že by fakt stačilo přestat štvát lidi (ti manažeři) a lidé by svá rozhodnutí změnili. (Zde je možné hledat analogii se změnou dodavatele, kolik nás stojí změna dodavatelské firmy a kolik výchova odborníka.)

Hlavními zdroji nespokojenosti jsou:

  1. „Nefér“ odměňování (lidem na férovosti záleží), ale pokud by měli skrz toto kritérium měnit prostředí, museli by dostat aspoň o 30% navíc (nástupní platy se ve společnostech zvýšili o 20% avšak přidání na platu stálým pracovníkům jen o 5%);
  2. Důvěra kontra sešněrování procesy, ztráta autonomie vede k hledání si smysluplnosti, 60% lidí si smysluplnost najde – realizuje se mimo zadání, 40% pak jsou nevolníci, kteří utíkají;
  3. Neztotožnění se s vizí firmy, zaměstnanci kolem 10-15 ti let v dané společnosti jsou nevíce frustrovaní, nesdílí nadšení a vize nových kolegů, vědí svoje.

Vedle toho jsou však vzdělaní lidé v práci ti spokojenější – umí si vydobýt autonomní postavení, mají kreativní práci, rozhodují (štvou lidi). Mladý vzdělaný člověk potřebuje pestrost, ve střední nejproduktivnější fázi své kariéry pak potřebuje být oceněn jako špičkový profík a s koncem kariéry chce po sobě něco zanechat – vyrytý nápis na zdi, byl jsem užitečný.

Závěrečné vystoupení patřilo jednateli společnosti vyrábějící kartonové obaly THIMM Packaging

Martin Hejl ve svém přednesu nastínil, že dlouhodobá loajalita může otupit konkurenceschopnost.
Moderní technologie tu jsou od toho, že umí nabídnout i v této oblasti jednoduchých výrobků přidanou hodnotu. Samotný obal totiž tvoří cca 1/3 skutečných nákladů na balení, ty dvě další třetiny jsou procesní a logistické náklady. Díky novému obal, který představil,  je možné zvýšit objem balení, balit rychleji, a tedy více vyrábět, zvýšit i bezpečnost práce a snížit reklamace při přepravování. Chce to jen jedno, zajet se za novými dodavateli podívat, motivovat je k inovačním návrhům.

+ taky tady: (http://www.procurementforum.cz/cs/materialy/odpovedi-na-otazky